*The future belongs to those who believe in their dreams*

Školení

22. července 2012 v 1:28 |  Orientation

Co říct ke školení.. Byla to nuda, neskutečná nuda Smějící se V pondělí jsme přijeli a od úterý nám to začlo. V 6 nás probudila hotelová služba. Na pokoji jsem byla s holčinou ze Srbska a z Kolumbie. Ta byla trošku divná.. Skoro nemluvila, jen se objevila a hned zase zmizela Smějící se Ale se srbkou Sonjou jsme si padly do oka a snad se budem vídat i po školení. Akorát škoda, že není nikde blíž, máme to k sobě asi hoďku, ale je na druhé straně od NYC jak já, takže tam budem pořádat meetingy snadMrkající Jinak školení začínalo v 8, většinou jsme měli dopolko pak ještě tak 20min pauzu, kolem 12 oběd a pak zas nuda až do 5 s malou pauzou.. Nejlepší na tom všem bylo jídloSmějící seSmějící se snídaně výýborný a o obědech ani nemluvím. Takový výběr tam všeho možného, bylo to formou švédského stolu, každý si nabral co chtěl. No co myslíte, já samozřejmě musela vyzkoušet všechno Usmívající se První den jsme měli oběd ve stylu sendvičů, další den barbecue a ve čtvrtek pizza, lasagne… A pak spousta zákuzků.. No ňamky ňamky S vyplazeným jazykem Akorát pak mi bylo celý odmlko bylo těžko a občas už jsem ty oči nemohla udržet otevřený. Večeře jsme si museli obstarat sami. Nezmínila jsem, že na školení jsme byly celkem 4 češky. Takže s jednou jsme v úterý vyrazili do mallu a ve středu jsme měli večeři v hiltonu. Mají tam speciální menu pro au-pairky. V mallu jsem si ani nic nestihla koupit, většinu času jsme měli starost, abychom vůbec zas trefili ven Usmívající se málem mi upadla čelist, všechno neuvěřitelně obrovský.. Ve čtvrtek jsme měli školení jen dopolko, pak už nás čekal jen oběd a čekání na rodinky.. Nebudu vám tu líčit, jak jsem byla nervózní.. To asi všechny holky tam měli strach ze všeho novýho, jak je přivítat, jestli je obejmou nebo jim podat ruku.. Pro mě si měl přijet kolem 1 Doug (HD) s Ryanem, tak jsem čekala a čekala.. Byla 1, půl 2, 2 a oni pořád nikde.. Nakonec Doug přijel asi o půl 3, skoro celou cestu stál někde v zácpě.. Přivítání bylo vřelý, padli jsme si do náruče a hned se mi trošku ulevilo J No a o tom, jaký byl první den u rodinky atd. zas někdy příště Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama