*The future belongs to those who believe in their dreams*

První dny u rodinky

23. července 2012 v 3:26 |  1. měsíc v NY
Ahoj všemUsmívající se

Jak už jsem psala, na hotelu mě vyzvedl Doug (HD). Přišlo mu vtipný, kolik si toho sebou beru, nevím pročUsmívající se Cesta na Long Island nám trvala něco přes hodinu, všude byly neskutečný zácpi.. Já se aspoň zase pokochala výhledem na NYC aspoň z dálky zatímS vyplazeným jazykem Cítila jsem se trošku divně, hlavně co se týče angličtiny.. Fakt na tom nejsem zrovna nejlíp a je to pro mě hrozně unavující samo o sobě, přemýšlet, co a jak říct, soustředit se na to co mi říká on.. Po cestě jsme volali Beth (HM), už se nás nemohla dočkat, malá Ruby zrovna měla nap a Ryan má až do půlky srpna camp. Musím říct, že naše ulice je fakt nááádherná, všude spousta zeleně, jeden domeček jak druhej, všechny trávníky upravený, venku zaparkovaný drahý kárySmějící se A nejlepší je, že my bydlíme až na konci ulice, tak tady naštěstí nejezdí moc aut. Táákže, když jsme dorazili, přivítala nás HM, hned mě taky objala a říkala, že přesně takhle si mě naživo představovalaUsmívající se Já si je představovala trošku jinak, přes skype mi vždycky přišlo, že jsou oba trošku oplácanější a přitom jsou jak tyčky oba hahaSmějící seSmějící se Pak se přiřítila Ruby, chvíli na mě nesměle koukala, ale to trvalo asi tak minutku. Pak mě hned tahala za ruku, chtěla mi všechno ukázat. Kolem půl 5 přijíždí Ryan z campu, školní autobus ho vyhodí až u baráku a taky ho tady vyzvedává tak to je fajn. Táákže jsme na něj čekali venku. S ním to bude trošku horší, přece jen, je mu 5 a pořád se mě trošku stydí, když na něj mluvím, dělá radši, že neslyší... A taky mám dost problém s tím, mu rozumět. Ale snad se to zlepší... Pak následovala prohlídka domu a mýho pokoje. Mají fakt kráásný bydleni, líbi se mi to tady.. I můj pokoj. Je sice maličkej, ale mám tady všechno co potřebuju. Velkou pohodlnou postel s nočním stolkem, velký stolek, skříň s obřím zrcadlem, komoda s televizí a křeslo.. Jedinou vadou na kráse je to, že jsem tak trošku ve sklepě, mám tady jen 2 malý okýnka a je tu dost šero což mě dost štve. Já totiž miluju světlý místnosti, tak nevím jestli si na to zvyknuNerozhodnýNerozhodný Ale to je zatím jediná vada na kráse..

Když jsem se dostala k sobě do pokoje, padla na mě nějaká depka, jen jsem si sedla na postel, trošku se mi drali slzičky do očí (ale nakonec jsem je přemohlaSmějící se) a jen jsem si řekla, co jsem to zas udělala za hloupost.. Já mám totiž dost velkou rodinu, všichni společně trávíme hodně moc času a já jen seděla a přemýšlela, co asi zrovna dělají a co bych mohla dělat já s nima.. Takhle mi to teď příjde většinou na mysl každý večer, ale je to den ode dne lepší a lepší... Sama jsem si nemyslela, že ty začátky budou tak těžký pro mě.. Ale snad to překousnu.. Dost mi k těm depkám taky napomáhá ten posun času, je to dost na houby a nemám moc času se se všema spojit a vidět je.. Ráno budu pracovat od 9, takže jedině, že bych si přivstala a pak až do 6, což u nás bude zas už půlnocNerozhodný Teď to zatím jde, mám tu teď dost volnosti, ale zítra to určitě začne..

No to jsem trošku odbočila, budu pokračovat jak to tady probíhalo, hahaSmějící se Táákže hned ve čtvrtek jsme měli uvítací barbecue. Hned jsem byla mile překvapená, že se snaží jíst hodně zdravě. Celou ledničku mají narvanou zeleninou. K večeři jsme tedy měli zeleninový salát s nějakým dipem a pak hovězí plátky s houbama a bramborama z grilu, bylo to fakt výýýýbornýUsmívající se K tomu červené víno a připíjeli jsme si na nového člena jejich domácnosti, tak to bylo takový milý od nich, měla jsem radost a říkám si, kéééž by to mysleli vážně...Usmívající seAkorát nevím nevím jak si na to tady zvyknu, mít jako hlavní jídlo večeři. Doma jsem jedla nejdýl v 6 většinou a ještě jen tak něco lehčího a tady budu chodit spát s nacpaným bříškemPřekvapený No ale vzhledem k tomu, že jedí zdravě, jako sud snad domů nepřijedu, hahaSmějící se

První noc jsem tady byla taková napjatá, pořád jsem se budila a asi od 6 zas nemohla spát vůbec, možná ještě tím časovým posunem. Každopádně ráno jsem zas zavolala našim. Venku pršelo, takže já měla v pokoji tmu jak blázen.. To mi k té mé náladě moc nepřidalo, uplně jsem se bála jít nahoru co mě tam čeká.. Že budu muset být celý den v pozoru a soustředit se na to co mi říkají, přemýšlet nad tím jak já jim mám řict co chci.. Ale nakonec se to snad nějako zvládloUsmívající se Dopolko jsem měla uplně volno, protože celá rodinka chodí ráno do posilovny, já měla jít s nima, ale ještě jsem se na to necítila, chytla jsem pěknou rýmu z klimatizaci, bolelo mě v krku.. Byla jsem ráda za chvilku klidu a aspoň jsem si vyrovnala věci.. Pak mi jela Beth ukázat s Ruby město, zajeli jsme na koupaliště zařídit mi kartičku s permanentkou. Zaplatila mi ji, takže můžu vesele chodit na koupálko s dětma nebo i samaUsmívající se Pak zas chvilka volna doma, Ruby měla nap, Ryan byl na campu a když se vrátil, jeli jsme na véču do italský restaurace.

Sobota byla v podobným duchu, ráno posilka, takže já zůstala doma a pak jsme měli v plánu nákup potravin a zašli jsme do knihovny zařídit kartičku. Pořád mi říkala, že jestli mám svý plány, stačí říct. Víkendy mám volný a je to na mě, jak je budu trávit.. Ale oni se snaží, abych měla teď ze začátku co dělat, takže mi naplánovali víkend za mě a já byla ráda.. Hlavně teda za neděli. Dnes mě čekal velký den a to první koupání v oceánuSmějící se Paráda, užila jsem si to, udělala pár fotek, zdřímla si, prošla se po pláži, zkoušela si zasurfovat na vlnách na takový ty placce, nevím jestli tomu můžu říkat surf pro děti?? Smějící seSmějící se oni tomu říkají buggy board. Dost jsem se na tom vyřádilaSmějící se Přijeli jsem domů docela unavený, děti šli hned do postele, já si udělala toast k večeři a teď už ležím v posteli a přemýšlím, co mě čeká příští týden...

Do teď to byli pořád více méně prázdniny, ale teď už mi to fakt začně.. V pondělí a úterý se mnou teda ještě bude doma HM, tak uvidím pak jak to půjde.. Zítra se má taky dopolko stavit na návštěvu naše area director a chystám se ráno konečně s nima do posilky.. Doufám, že budu mít chuť a pevnou vůli tam chodit pravidelně, hahaSmějící seSmějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama